Historie

Historie hotelu začíná již v roce 1910, kdy ostravský restauratér Karel Schindler požádal magistrát Moravské Ostravy o vystavení koncese na provozování hotelu. Ta mu po kratších průtazích a námitkách byla nakonec přislíbena. V roce 1911 se začalo se stavbou budovy na Stodolní ulici, která byla v roce 1912 dokončena. Po komisním ohledání, že jde o stavbu „poctivou a vzhlednou, jež k městu půjde co by ozdoba”, byla Karlu Schindlerovi koncese udělena. Téhož roku byl Hotel Brioni slavnostně otevřen za zvuků nejznámější ostravské hornické dechovky vedené kapelmajstrem Mazákem. Stodolní ulice neměla v té době dobrou pověst kvůli tomu, že se zde scházely prostitutky a obtěžovaly kolemjdoucí. Proto rozhodnutí Schindlera bylo považováno za velmi odvážné. Hotel Brioni byl ve své době nejmodernější hotel v Moravské Ostravě. Měl šedesát elegantně zařízených pokojů a jedna noc přišla na dvě až tři koruny podle toho, jak luxusně byl pokoj zařízen. V budově již byla elektřina, výtah, telefon a ústřední topení. Novinkou bylo elektrické buzení na přání hosta. Ve dvoře nechal Schindler vybudovat letní zahradu, kterou ostravská honorace vyhledávala zejména v neděli odpoledne. Bylo to posezení při hudbě, kterou hoteliér velmi miloval. V hotelu se také konaly pověstné soutěže hornických dechových kapel.

Koncem 19. století tehdejší spoluvlastník Vítkovických železáren baron Rothschild propustil svého ředitele P. Kupelwiesera, který poté odkoupil od italské vlády ostrov Brijuni (Brioni) (www.brijuni.hr), který leží u špičky poloostrova Istrie (dnešní Chorvatsko). Následně na ostrově vybudoval přístav a postavil několik hotýlků, kam se jezdila rekreovat smetánka Rakousko-uherské říše. Kupelwieser se znal za svého působení na Ostravsku s místním podnikatelem a hoteliérem Karlem Schindlerem. A tak slovo dalo slovo a Karel Schindler postavil na Stodolní ulici hotel s názvem BRIONI a s lodí v logu hotelu. Lodí, která dopravovala turisty z pevniny na ostrov Brijuni a z ostrova a jeho okolí se do hotelu BRIONI dovážela vynikající italská vína. V hotelu BRIONI se, kromě Čechů a dalších národností, hojně scházeli právě Italové, a proto se hotelu BRIONI přezdívalo a přezdívá "Italský dům".

Tuto idylu přerušila II. světová válka a poté její konec, který se odrazil v poválečném uspořádání Evropy a Balkánu a v roce 1948 také nastolila nové poměry v Československu. Itálie, jako poražený stát, přišla kromě jiných válečných reparací také o Istrii a okolní ostrovy včetně ostrova Brijuni. Tato území připadla Jugoslávii. Ostrov Brijuni si ihned „přivlastnil“ J.B. Tito, tehdejší jugoslávský prezident. Ostrov nechal vyhlásit přírodní rezervací, uzavřít před veřejností a celý ostrov sloužil jen pro jeho osobní potřebu. Ostrov byl zpřístupněn veřejnosti teprve před zhruba 10 lety a v současné době slouží opět jako místo dovolené. J.B. Tito byl velkým „sběratelem“ afrických zvířat a vždy si ze svých služebních cest dovezl jako dárek nějaké živé zvíře (zebry, antilopy, pakoně…). Diktátor Tito je více než tři desetiletí mrtev, ale potomci zvířat, které zavlekl na ostrov Brijuni, tam žijí dodnes. Zvířata, která jsou dnes umístěna v recepci Hotelu Brioni, symbolizují právě zvířata z ostrova Brijuni (Brioni).